Ruské vojenské letectvo nasadilo své stíhačky MiG-35 k sestřelování ukrajinských dronů. Informoval o tom telegramový kanál Soniashnyk, který je propojen s ukrajinským letectvem. Informaci přinesl ukrajinský web Militarnyi.
Otevřené zdroje uvádějí, že k říjnu 2026 procházejí stíhací letouny MiG-35S a dva cvičné MiG-35UB zkušebním provozem.
Myšlenka dobrá, ale ruské letectvo ovládly Suchoje
MiG -35 měl být druhou ruskou šancí na vývoj lehkého stíhacího letounu, levnější a obratnější protiváhu těžkých letounů Suchoj a měl se stát exportně orientovanou modernizační variantou pro flotily starších strojů MiG-29 po celém světě.
Jednomístný MiG-35 a dvoumístný MiG-35D jsou dalším vývojem bitevních letounů MiG-29K/KUB a MiG-29M/M2.
Celkem bylo vyrobeno přibližně 1 600 až 1 700 letounů MiG-29 všech verzí, jejichž sériová výroba začala v roce 1982 a pokračuje až do současnosti v modernizovaných variantách. Z toho přibližně 700 až 800 strojů bylo exportováno do více než třiceti zemí světa.
Největšími zahraničními uživateli se staly Indie, Polsko, Německo, Alžírsko, Egypt či Srbsko, menší počty získaly státy jako Irák, Írán, Sýrie, Myanmar, Bangladéš či Kuba. Zhruba polovina všech vyrobených MiGů-29 tak zamířila mimo území Sovětského svazu a později Ruska, což z tohoto typu činí jeden z nejrozšířenějších sovětských stíhacích letounů čtvrté generace.
MiGy a marný exportní boj s F-16
V porovnání s vyrobenými F-16 se ale jedná o malý počet strojů. Do roku 2025 bylo totiž vyrobeno přibližně 4 650 letounů F-16 Fighting Falcon, což z něj činí nejrozšířenější stíhací letoun čtvrté generace na světě. Sériová výroba začala v roce 1976 a pokračuje dodnes v modernizované verzi F-16V (Viper), která se montuje ve Spojených státech i v licencovaných závodech v Turecku a Jižní Koreji.
Více než tři tisíce strojů byly exportovány do více než pětadvaceti zemí, včetně Izraele, Polska, Turecka, Egypta, Řecka, Pákistánu, Jižní Koreje či Tchaj-wanu. F-16 se tak stal symbolem západní letecké školy studené války i moderní éry a jeho vývojová linie pokračuje i v 21. století.
V roce 2017 Moskva představila MiG-35 na letecké show MAKS 2017 jako modernizaci řady MiG-29 a představitele generace 4++. Zahrnovalo to elegantnější drak letadla, modernizaci avioniky, digitální řízení letu a perspektivu zabudování moderního AESA radaru.
Marketing byl přímočarý, tedy poskytnout většinu schopností Su-27 Flanker za méně peněz a prodávat ve velkém množství letectvům, která již MiGy-29 měla. Ruské letectvo bylo krátce ochotno předstírat, že si něco také koupí, udělalo symbolickou objednávku a naznačilo, že další nákupy jsou v plánu (mělo se jednat až o 170 kusů).
Problémy, sankce a nezájem zákazníků
Již dlouho před válkou na Ukrajině si nároční zákazníci všimli problémů platformy, včetně zpožděného plánu vývoje AESA radaru a motorů s omezenou rezervou pro růst. Exportní trh na to okamžitě zareagoval. Moskva slibovala, že radar „brzy dorazí“, ale k „brzy“ nikdy nedošlo.
Integrační problémy byly v době míru jedna věc, ale sankce a nedostatek mikroelektroniky proměnily úzká hrdla v patovou situaci ve válečné době. Výsledkem byl stíhač navržený tak, aby vypadal jako náhrada MIG-29 Fulcrum, ale byl vybavený staršími senzory, příliš drahý a nekonkurenceschopný.
Mimo to MiG-35 přináší základní konstrukční kompromisy a omezení letounů rodiny MiG-29. Omezenou vnitřní nádrž s palivem, skromný objem senzorů a jejich problematické chlazení a příliš mnoho kabeláže.
Rusko začalo sériovou výrobu stíhaček MiG-35 v roce 2019, ale dosud nezahájilo jejich velkosériovou výrobu. Jediných dosud dodaných 6 strojů pro ruské letectvo je vybaveno pasivní verzí radaru Žuk-ME.
MiG-35 je vybaven modernizovanými motory RD-33MK s životností až 4 000 hodin.
Mezi jeho hlavní zbraně vzduch-vzduch patří:
- R-73 – střela krátkého doletu.
- R-77 (RVV-AE) — radarem naváděná střela středního doletu.
- R-27 — rodina raket středního a dlouhého doletu. Kompatibilita s konkrétními variantami závisí na konfiguraci letadla.
Ukrajinské síly používají k sestřelování ruských dronů stíhačky MiG-29 vyzbrojené raketami R-60.
Zdroj: Militarnyi, National Security Journal, Inosmi
Autor/Licence fotografie: MiG-35, Mil.ru, CC BY 4.0